Pár slov o škole a našem ubytování!

Jedním ze čtenářů (neznámým) jsem byl pod příspěvkem Maastricht požádán o pár slov ke škole. Jelikož si svých čtenářů vážím, tak toto přání vyslyším. Další řádky poté věnuji opět ubytování, protože je čas na shrnutí.


Jak se má tedy škola. Studuji Ghent University a vládne spokojenost. Studuji na fakultě Sociálních a právních věd obor Political Science. Celkově mám šest předmětů - European Common Foreign and Security Policy, Medical Anthropology, Migration & Integration, European Integration Theory, Area Studies: political problems of Mashrek a Seminar on Social Demography. Dva předměty jsou v holandštině a nemusím tam vůbec chodit. Do školy tedy chodím v pondělí, středu a čtvrtek. Předměty mají 3 hodiny, protože je to zároveň přednáška a cvičení. Mí spolužáci, a jistě !pravidelní čtenáři!, z MUP jsou na tento systém zvyklí v 1,5 hodinové variantě. My máme ale dvě přestávky. Ostatním může tento systém připadat "zvláštní". 


European Common Foreign and Security Policy není nic jiného, než SZBP, či-li Společná zahraniční a bezpečnostní politika EU. Přednášející, kterého na tento předmět mám, je velevážený expert přes tuto politiku s několika vydanými publikace, které mu splácejí hypotéku. Velmi často je zvát na různé konference, kde vykládá svůj názor a kde ho, jak sám často říkává, nikdo moc neposlouchá. Na těchto konferencích také prý většinou dostává moc dobré obědy. Také pomáhal tvořit velmi důležité smlouvy, kterým většina z nás těžko rozumí.  Například dnes byl ve Washingtonu. Bohužel jeho slovní projev je celkem nudný - možná proto ho nikdo neposlouchá - a proto mě jeho hodiny tolik nebaví. Navíc koukat se na jeho nikdy neměnící se oblek (zřejmě má jenom jeden druh/barvu, protože jsem ho nikdy v ničem jiném neviděl) taky brzo omrzí. Možná za to může i nicotný detail - 8:30. Tento předmět jsem už studoval na své domácí universitě před rokem, takže s tím by neměl být problém.


Medical Anthropology je předmět, na který musíte být pološílení. Nemá absolutně nic společného s tím, co studuji, ale musel jsem si ho zapsat kvůli kreditům - lepší výběr, než Rozvoj venkova. V tomto předmětu se bavíme o Africe, její kultuře, kosmologii, kmenech, čarodějnictví a dalších podivných věcech. Proč šílení? Pokud si myslíte, že rozumíte světu, tak se tomuto předmětu obloukem vyhněte. Věděli jste například, že každý z nás je někomu jinému čarodějnicí? Ano, po tomto předmětu vidím všude kolem sebe čarodějnice. Otevřel jsi mi dveře, sakra, nová čarodějnice, budu ti to muset oplatit protislužbou. A takto se to valí a valí. Absolutně netuším, jakým způsobem budu z tohoto předmětu skládat zkoušku. Asi budu muset udělat nějaký rituál na zahnání zlých duchů, nebo co. Přednášející chodil pravidelně pozdě o 20 minut (akademická čtvrthodinka nic?), značně překvapen, že tam jsme a značně překvapen, že má přednášet (jeho kancelář je vedle třídy a šel zrovna na záchod), takže se rozhodl tento svůj nešvar vyřešit posunutím začátku hodiny. Nenudíme se. Dotyčný žil pár let v kmeni Sukuma "okupujícím" jižní břeh Viktoriina jezera v Tanzánii...značně se to na něm podepsalo. 


Migration & Integration, aneb migrace a integrace v Belgii. Zajímavé, krom toho, že přednášející je powerpoint blázen a rád má svoje přednášky na 70+ slidech kompletně popsané (ano přesně takto to opravdu vypadat nemá). Čte a čte, a občas se zasní. Ale jinak milý pán, který nám vyhověl se zrušením poslední hodiny abychom, my, erasmáci, mohli jet domů. Zkouška pro nás, erasmáky, bude formou vybrání si nějakého problému s integrací v naší zemí. Tuším na jaké téma budu povídat.

European Integration Theory. Tento předmět vyučuje vedoucí katedry, kterého hned v první hodině chtěl z přednášky vykopnout nějaký jiný učitel, protože ho neznal. Je to v holandštině, docházka není. Zkouška: napsání práce o max 10 000 slovech na integrační teorii z jeho knihy. To bude záludné.


Area Studies: political problems of Mashrek s Američanem. Jde o studium oblasti známé (v češtině) jako Magreb, tzn. státy Maroko, Západní Sahara, Alžírsko, Tunisko, Libye. Více méně se ale ve světle současných událostí bavíme o Izraeli. Na poslední přednášce jsme měli prezentaci a diskuzi studenta z Palestinské utlačované "menšiny", která je v Izraeli. Konkrétně magistra z University of Haifa, kde je pouze 12% palestinských studentů a z toho pouze 2% je povoleno dosáhnou na vyšší vzdělání, než je bakalář. 


Seminar on Social Demography, na tento předmět nemusím chodit, neboť je také pouze v holandštině. Je to stejný člověk jako mám na Migration & Integration, takže tuším, jak jeho hodiny vypadají. Zkouška je práce na 30 stránek ve skupině o třech lidech. Piece of Cake...


Poslední týden školy je díkybohu ten příští a ne ten těsně před Vánoci. 


Jako erasmáci jsme ve škole bráni jiným přístupem a je to poznat. Snaží se nám vyhovět, co to jen jde.

Teď tedy pár slov k ubytování. Jako každá nová budova, i tato má svoje neduhy. Přes upadávající kliky, nízký tlak v trubkách, nefunkční topení, až k prasknutým vodovodním trubkám. Ano, začátkem týdne jedné spolubydlící praskla voda. A nebylo z toho děťátko, ale potopa jako blázen v opačné polovině chodby, než je můj pokoj. Všem postiženým bylo naměřeno několik čísel vody v pokojích. Já, jako správný pomocník, jsem to zaspal. Ale byla to prý zábava. Zastavení vody trvalo 30 minut. Nikdo nikam nespěchal a nakonec to musel přijít udělat správce z jiné školní budovy, protože správce naší budovy byl v koloně. 




To by bylo pro dnešek vše. V sobotu jedeme na vánoční trhy do Kolína nad Rýnen, tak můžete čekat další příspěvek v průběhu příštího týdne :)

Maastricht

Tak jsem zpět, abych se pochlubil výletem do Maastrichtu v Holandsku (o tom proč nepíši v Nizozemsku, ale Holandsku zase někdy příště...).
Po dlouhodobější výletní abstinenci jsme se rozhodli vydat do města, v kterém se formovala nynější podoba Evropské Unie.

Maastricht...město, alespoň pro mě, vzbuzující jisté pocity historie a tradice. Kvůli tomuto výletu jsem šel spát o půlnoci, abych byl ráno v 8 fit a připraven. Bohužel neschopnost usnout do 3 v noci se na mě podepsala v podobě únavy po celý další den. Teplota lehce nad nulou, šála, rukavice, kulich a dobrá nálada. Celkem se nás dole u kolostavu sešlo 6 - složení národů bylo následující - 3x Barcelona, 2x Holandsko, 1x ČR. Naskočili jsme na kola a v ještě potemnělém Gentu se vydali směr Sint-Pieters Station. První vlak, který nám jel do poslední zastávky Genk v Belgii byl v 8:42. Před námi byla cesta, po které jsme si mohli z našeho života odškrtnout 2 hodiny a 40 minut.

Někteří z nás se rozhodli danou cestu "využít" pro něco "smysluplného" a spali. Ostatní, včetně mě, se bavili -  co jiného nám také na takto dlouhé cestě zbývalo.

"We komen aan in Genk" ozvalo se z kabiny strojvůdce po více jak dvou a půl hodinách cesty a my konečně mohli znovu spatřit světlo světa. Z Gentu jsme vyjížděli v prázdném vlaku a stejně tak jsme z něho i vystupovali - ne nadarmo jsme měli pocit, že jedeme někam do divočiny. Nádraží v Genku nepřipomínalo ani trochu nádraží a byly to spíše nástupní a výstupní ostrůvky pro cestující. Vyskoč/Naskoč. Po zjištění co a kam (jaksi nikdo z nás nepřijel připraven/vybaven mapou) jsme se jali čekat na autobusovou zastávku belgické mhd (mají celostátní De Lijn) - čekání bylo formou dobíhání na autobus číslo 45. Opět nikdo netušil kde a kdy vystoupit - já měl pouze dojem, že na čele autobusu bylo napsáno, že má konečnou zastávku na náměstí v Maastrichtu. Jsem očividně důvěryhodná osoba, takže to celé bylo na mou zodpovědnost. "Nevzdělání", moderní Evropou nepolíbení Katalánci byli nervózní z překročení hranice - zřejmě je ve Španělsku Schengenský prostor sprosté slovo. K našemu překvapení na poslední autobusové zastávce v Belgii "přepadli" autobus revizoři De Lijn. Nikoho nečapli a my mohli vesele pokračovat dále do Holandska. Cesta mhdéčkem byla skoro nekonečná, hodinová, a opravdu nás dovedla až na hlavní náměstí. Holky z Holandska měly radost, že tu jejich dialekt není pro smích, tak jako je tomu v Gentu (Flandrech) - a taky z toho, že si konečně mohly zapnout telefon s holandským číslem.


Město a ulice jako takové byly vcelku vylidněné, protože byl pracovní den. Naše první návštěva směřovala do jídelny, protože jsme byli všichni vyhládlí po cestě.

Tři kostely za sebou!

Pohled k "oltáři"

Následovala prohlídka města a neblahé zjištění, že toho ve městě zase tolik k vidění není. Úplné centrum je sice pěší zóna, ale převážně kvůli všudypřítomným obchodům s hadry, košilemi a šperky. A to hodně luxusními. Po jídle jsme zamířili do infocentra pro mapu, která ale stále €10, takže to jsme s chutí odmítli a jali se zkoumat město na vlastní pěst. Krom krámků jsou v Maastrichtu také kostely - a to doslova na každém rohu. 

Označil bych to (ne)slovem "překostelováno". Od bizarních kostelů, ve kterých je úplná tma (opravdu "ideální" pro navození atmosféry klidu a uspokojení) až po tak šílené, jako je popsáno na následujících řádcích. Je tam tak překostelováno, že dokonce mají kostel předělaný na knihkupectví. V hlavní a postranních lodích jsou stojany s knihami a to až do tří pater. V jakém jiném kostelu se můžete dostat tak blízko stropu? Kde normálně bývá oltář byla - a teď se podrž - kavárna! Ano, nemohl jsem tomu vůbec uvěřit a doslova mě to posadilo na zadek. Návštěvníci kavárny ale neměli vůbec žádný problém si tam vysedávat a oddávat se relaxu, míru a osvícení - jsou přece v kostele.

Na druhou stranu - nikdy jsem v kostele neměl tolik zábavy a nikdy jsem tam nebyl tak hlučný...kompletní fotky z návštěvy v kostele/knihkupectví jsou na konci příspěvku.

Po absolvování kulturního šoku jsme pokračovali prohlídkou města...a dostali se na výchozí bod. Po dvou hodinách chození. Vydali jsme se tedy k řece - překvapivě se jmenuje Maas - kde jsme opět my, kteří nevíme nic o kulturních záležitostech ostatních, dostali další šok. Stejně tak jako máme v Čechách takovou "absurdní věc", jako je spojení Mikuláše, Čerta a Anděla do jedné skupiny, tak v Holandsku opět zašli trochu dál! Jejich "Mikuláš" totiž víkend okolo 12.11. (to mě neberte za slovo) přijíždí na lodi do každého města v Holandsku ze ŠPANĚLSKA! Ano toto vypráví dětem v Holandsku, na danou loď si pak mohou dojít pro svoje dárečky...nezůstávají pouze u toho, oni to ještě gradují dále. Mikuláš totiž nejen že má loď, ale dokonce přijíždí na bílém koni (k čemu je na lodi bílý kůň mi hlava nebere, ale analogie s Martinem a bílým koněm je tu zřejmá). A kde pobývá po zbytek roku? Ve Španělsku, ve vile, se sluhy, černými. Čteš správně, tato "osoba" totiž má svoji vilu a aby nemusela nic dělat, tak všechnu práci obstarávají černoušci - z Afriky nejspíše. Jestli je knihkupectví zvrácené, tak pro toto nemám slov...na druhou stranu je to jejich tradice a je známo, že většina dnešních tradic je značně pokroucených a mají úplně jiný význam, než v minulosti (viz Halloween - odkaz vede na můj jiný blog).  

Po návštěvě řeky jsme se vydali zpět do centra a vše se zvrhlo v nezřízené prolézání obchodů s hadry. A že jich mají nedostatek se opravdu říci nedá. Po únavném shoppingování jsme se rozhodli pro návštěvu restaurace, abychom ukojili i naše chuťové buňky. Vybrali jsme si opravdu krásně vyhlížející restauraci přímo na hlavním náměstí a všichni nezávisle na sobě jsme si dali horkou čokoládu - k mému zklamání (a možná i trochu zděšení) s umělou šlehačkou euro shopper! :-/

Po absolvování občerstvení jsme šli hledat cestu zpět domů - a to doslova. Jak už bylo řečeno, zpátky do Belgie nás měly odvést belgické De Lijn. Kde je ale jejich zastávka pro zpáteční cestu jsme opravdu netušili. Našel jsem mapku, na které bylo řečeno, že zastávka pro odjezd do Belgie je u řeky - bohužel časový harmonogram chyběl. Po příchodu na zastávku jsme zjistili, že náš další autobus jede až za hodinu. To už začínalo trochu přituhovat...po mém lehkém zklamání z Maastrichtu my byla balzámem na duši pomoc od dvou místních, kteří nám doporučili, jak se nejlépe dostat do Gentu - doporučení znělo jasně - jeďte jiným autobusem, do jiného města na jiný vlak. Ušetříte tím hodinu oproti cestování do Genku, či-li našeho výstupního města z rána. Ehm, kdo plánoval cestu do Maastrichtu?

Večer jsme zakončili stylově, a to nakoupením několika pizz :)

"Album"

Konečně jsem zpět!

Je to už měsíc, co jsem naposled publikoval nějaký příspěvek a tak jsem se rozhodl, že Vás, moji milí čtenáři, obdaruji rovnou koňskou dávkou příspěvků. Můžete si tedy přečíst nejen o mých zážitcích, ale i o tom, co se děje v zákulisí univerzity a také o tom, jak by se měl chovat správný erasmák v Gentu.

Za celý měsíc, co jsem se neozval, se událo tolik, že jen těžko budu schopen všechno vyjmenovat a obsáhnout.  Pomalu, ale jistě, přichází podzim a já to pociťuji nejen na počasí, ale i na svém zdraví - už 14 dní se totiž potýkám s nachlazením a ne a ne se z toho vyhrabat. To by bylo krátce ke mně...


Jak tady bydlíme...
Bydlíme tady na koleji, jak jistě někteří víte. Na patře je nás víceméně tak dvacet a já se osobně znám s cca 15 lidmi a zbytek se dá odbýt pouze pozdravením, protože daní jedinci jsou značně nespolečenští a neúčastní se našich pravidelných dýchánků v kuchyni. Kuchyň totiž slouží zároveň jako společenská místnost, kde se pořádají nejen jídelní orgie, ale i noční párty. Je zajímavé, že i po měsíci pobytu na koleji stále člověk naráží na lidi, které na svém vlastním patře nikdy neviděl. Takoví jedinci jsou vlastně pořád zalezlí na svém pokoji, nebo tráví čas na jiném poschodí, stejně tak, jako někteří lidé z jiných poschodí tráví čas u nás v kuchyni.


Včera jsem si ve svém pokoji uklízel a byl to docela zážitek, co budu nalhávat. Uklízečky, které tak rády nechávají v kuchyni vzkazy ve smyslu "Uklízejte si po sobě!", si tu nechaly v jedné místnosti uklízecí vozík, jehož jsme se zmocnili a patřičně jsme ho zpronevěřili ve svůj prospěch - rozuměj - vytřeli jsme si podlahy v pokojích a koupelnách.


Naše dýchánky v kuchyni spočívají v tom, že se sejde nemalý počet lidí na jídlo a klábosí se, vaří se, ochutnává se, baví se, atd. do pozdních večerních hodin. Spát se nechodí dříve jak ve 2 v noci a tím pádem se nevstává dříve, jak k obědu. Španělská část osazenstva se přizpůsobuje normálním lidem a naopak.


Co děláme...
Náš čas se krom školy snažíme využít i volnočasovou aktivitou jako jsou například procházky do Aldi (supermarket), což je mimochodem opravdu krásná cesta, kde mají mimo jiné levné jídlo a pivo. Dále například cestami za poznáním - do Brugge, do muzea, k moři do Oostende, kde jsme se 2.10. koupali při 25°C. Celkem zážitek vidět plnou pláž lidí v takhle pozdní dobu. 


Volný čas většinou trávíme v kuchyni, kde klábosíme a popíjíme. Někdy se nás sejde jenom pár a někdy zase doslova desítky a musí se přinést židle z ostatních pokojů - to je pak napětí, jestli se všem jejich židle vrátí nazpátek. 


Večery popíjíme a většinou jdeme kolem půlnoci někam do klubu nebo hospody, kde se tancuje a popíjí pivo z plechovky - ono je totiž velký rozdíl koupit pivo v baru za €3 nebo to samé vedle v "Nacht Winkel" (Večerka) v plechovce za €1.20. Většina lidí ani nepomýšlí na točené a rovnou jde do obchůdku, které mají otevřeno až do rána - mimochodem musí to být zlatý důl. Já to, jako správný Čech, dělám tak, že si nechám místo půllitru v hospodě dát plastový kelímek, s tím chodím do obchůdku pro plechovku, přeliji a jdu zpátky do hospody. Občas securiťáci koukají, kde jsem vzal plný kelímek, ale ještě nikdo neřekl ani slovo.


No tak to by bylo prozatím asi všechno, já se zase ohlásím...

Poměry...

Česká verze ke čtení níže!/For Czech version see below!

Ok, it has been quite a while since this was published in local newspapers but still, it is better to remember this one.
What happened. Flandersnews.be published an article about spanish students which are somehow to much annoying for Belgium students. This is the original text of the article:
                                                                                                                                                                 
"The authorities of Ghent University, the UGent, have decided to take action against Spanish Erasmus students following a spate of complaints. Fellow students and local residents, who are not unused to the large student presence in the city, are complaining about parties that are too noisy even by student standards.

Ghent is a popular destination for Spanish Erasmus students and once they are here Spanish students are determined to enjoy everything life in the East Flemish capital has to offer them. In recent months though, Paul Van Cauwenberge, the Rector of Ghent University, has simply received too many complaints.

The problem is not new. Complaints were made before and the university authorities earlier took action which they hoped would help to dampen Iberian high spirits. Going by the volume of complaints the measures have not been successful.

Foreign students are concentrated in new student homes on the Kantienberg. In this way the university had hoped to limit the disturbance caused to Flemish students, but clearly this hasn't worked either.

Ghent University has also contacted the Spanish universities where the Erasmus students come from. These universities have been asked only to send good, motivated students who are really interested in the education that UGent has to offer.

If the situation does not change for the better soon Ghent may bar Spanish Erasmus students next year."

The article: http://www.deredactie.be/cm/vrtnieuws.english/news/1.1125463
                                                                                                                                                                 
I am not a spanish student but I am sure that this concerns all students in Ghent. I could have stayed silenced but at least I wrote this comment on the Erasmus (Gent) facebook page:


"I dont think that the problem is Spanish students in general. It is not the matter of nationality but simply the matter of large group where they ussualy associate...It can be any nationality and since they stick together all the time, they make noise because there is just too many of them. This problem doesnt concern only Spanish students, it can be applied to any large group of students. I dont know where any authority made a mistake but they just shouldn't have tried to alocate as many Spanish erasmus students in one building as possible...that is just stupid! I know myself several Spanish students (some of them are my close friends and we spend time together because we are neighbours) and I dont find them any more annoying than other nations. As long as they are not in a huge group, it is alright!! In a large group of people everybody is just noisy and act reckless."

The reason why I wrote that comment was because I know personally several spanish students and they are really good people and make no problems at all. It is just stupid to put all the spanish students in the same bag and say "no more spanish students"! Those good ones cannot stay silenced and accept it!

Česká verze:

Takže, je to už celkem dlouho, co byl vydán v místních novinách tento článek, ale stále je lepší mít to na paměti.
Co se stalo. Server Flandersnews.be publikoval článek o španělských studentech, kteří začínají být nepříjemní pro belgické studenty. Původní text článku:


"Úřady Univerzity v Gentu, UGent, se rozhodly zakročit proti španělských studentů Erasmus kvůli spoustě stížností. Spolužáci a místní obyvatelé, kteří nejsou nezvyklí na velké množství studentů přítomných ve městě, si stěžují na párty, které jsou příliš hlučné i na studentské standardy.
Gent je oblíbeným cílem pro španělské studenty programu Erasmus a ti jsou odhodláni využít vše, co život ve východní vlámské metropoli může nabídnout. V posledních měsících se však, Paul Van Cauwenberge, rektor Univerzity v Gentu, prostě obdržel příliš mnoho stížností.


Problém není nic nového. Stížnosti byly dříve a představitelé univerzitních orgánů již v minulosti podnikli kroky, které měly vést k zachování dobré nálady.Vzhledem k objemu stížností to vypadá, že opatření nebyla úspěšná.


Zahraniční studenti jsou soustředěny do nové studentské domů na Kantienberg. Tímto způsobem univerzita doufala, že dojde k omezení narušení vlámských studentů, ale zjevně se to nepodařilo.


Univerzita v Gentu také kontaktoval španělské univerzity, odkud Erasmus studenti pocházejí. Tyto univerzity byly požádány pouze k zasílání dobrých, motivovaných studentů, kteří se opravdu zajímají o vzdělávání, které UGent nabízí.


Pokud se situace nezmění k lepšímu brzy Ghent zamezí příjezdu studentů programu Erasmus ze Španělska v příštím roce. "


Článek: http://www.deredactie.be/cm/vrtnieuws.english/news/1.1125463
Za hrubý překlad prosím viňte google translate!


Nejsem španělský student, ale jsem si jist, že se toto týká všech studentů v Gentu.Mohl jsem zůstat tiše, ale alespoň jsem napsal tento komentář k Erasmus (Gent) stránce na Facebooku:


"Nemyslím si, že problém se týká španělských studentů obecně. Není to otázka národnosti, ale jen věci velké skupiny, kde se často schází ... Může to být jakákoli národnost, ale jakmile drží pohromadě v podstatě pořád, dělají hluk, protože jich je prostě příliš mnoho pohromadě. Tento problém se netýká pouze španělských studentů, to může být aplikováno na jakoukoli velkou skupinu studentů. Nevím, kde nějaký orgán UGentu udělal chybu, ale prostě nemělo dojít k tomu, aby bylo co nejvíce španělských Erasmus studentů v jedné budově a na jednom místě ... to je přece hloupost! Znám několik španělských studentů (někteří z nich jsou moji blízcí přátelé a trávíme čas společně, protože jsme sousedé) a nemyslím si že jsou o nic více otravní, než ostatní národy. Pokud nejsou ve velké skupině, tak je vše v pořádku! Ve velké skupině lidí, každý je hlučný a chová se bezhlavě!"


Důvod, proč jsem napsal tento komentář je takový, že opravdu znám osobně několik španělských studentů a jsou to skutečně dobří lidé a nedělají vůbec žádné problémy. Je to hloupé a nelze všechny španělské studenty házet do jednoho pytle a říkat "už žádné španělské studenty"! Ti dobří přece nemůžou zůstat mlčet a přijmout toto!

14 dní života v Gentu

Tak jsem si připravil stručné shrnutí svého čtrnáctidenního pobývání v Gentu.

Moje noha

K dnešnímu dni (11.9.) je to tedy 14 dní, co jsem přijel do Gentu a začalo moje dobrodružství s názvem Erasmus 100x jinak. V následujících řádcích bych rád popsal svoje dojmy. Tedy už je vlastně 16.9., no ale někde se to po cestě zaseklo :)


Škola
Asi není žádným překvapením, že začnu školou; vzhledem k tomu, že jsem se přihlásil na jazykový kurz Vlámštiny. No tak to by bylo asi tak všechno ke škole...


Bydlení
No vzhledem k tomu, že se paní domácí minulou neděli rozhodla odjet do Francie, tak se tu všichni nájemníci utápíme v přetékajícím koši odpadků (samozřejmě garáž s popelnicí je zamčená), houbička na nádobí rozdává facky, koupelna vypadá jako po nájezdu Vikingů a majitelka je nejspíše nezvěstná. Za 8 dní se chystám na kolej a nemůžu se dočkat, protože i lokalita mého současného pobývání je značně mimo centrum veškerého dění. Autobus jezdí jednou za hodinu a o víkendu jak se řidiči zachce. Už se nemůžu dočkat bydlení na koleji a kola!


Doprava po Gentu
Na toto téma jsem se již trochu rozepsal v předchozím příspěvku, leč jsem na pár "drobností" pozapomněl. Pro mě je doprava v Gentu formou buď hromadné dopravy, nebo chůzí...tudíž jsem odkázán pouze na autobusy/tramvaje a vlastní nohy. Jízda autobusem bývá častokrát "zábavná", a to když se řidič rozhodne jezdit permanentně brzda/plyn - v těchto chvílích by si celý autobus nezadal s vozíčkem na horské dráze Maverick v Cedar Point. O jízdě po chodníku se ani nemá cenu zmiňovat (nebo jsem to právě udělal?). No stručně a jasně řečeno, řidiči autobusu jsou prasata a uznávají pravidlo "všichni z cesty". Jak jistě chápeš, snažím se naznačit, že autobusová doprava v Gentu je kapitola sama pro sebe. Na zastávkách zásadně není napsáno jaké zastávky má daný autobus, ale pouze jaká je jeho konečná (kam jede). Pokud si myslíš, že se  tuto "tajnou" informaci dozvíš alespoň v autobuse samotném, budu tě muset zklamat. Lidem v Gentu prostě stačí, když vědí, kam ten autobus jede a nic jiného je nejspíše nezajímá. Natož pak nějaký studentík z Čech, který chce vědět, jak se jmenuje zastávka před jeho oblíbenou hospodou.


Stravování
Ohledně jídla je na tom Belgie v podstatě stejně jako kdekoli jinde v Evropě. Na rozdíl od Čech se ale vyžívají v bohatých přílohách, rybách a bagetách. Už 14 dní se mi v lednici válí obalovaná treska, o které jsem si myslel, že je smažený sýr. Zkušenosti, zkušenosti...a hlavně vědomosti - ono "vis" totiž znamená ryba a ne sýr ("kaas"). Na obědy chodím do menzy, kde se dá najíst od padesáti centů do 3.80€. Za půl éčko je polívka a za dvacetník k ní je bagetka. Velké bagety "vybavené" zeleninou/sýrem/masem na přání stojí do 1.80€. Gigantickou porci boloňských špaget koupíš za 3.10€, a když chceš specialitku musíš se vytasit s 3.20€ - 3.80€. Porce jsou to opravdu královské a bez nadsázky se dá říct, že nikoho ani nenapadne šetřit jídlem - chceš víc rejže/hranolek/brambor/kaše - stačí otevřít pusu a říct si. Třešničkou na dortu pak je možnost pivka nebo u pokladny otevřená láhev vína, ze které si stačí nalít skleničku. Posedět se může vevnitř, nebo na terase, kde tě opravdu nikdo nehoní. Prostě pohodička.
Pokud si chci udělat něco doma, stačí zajít do nejbližšího supermarketu a je nakoupeno - mimochodem chodím tady do takového "skladiště", kde si opět můžeš nalít vzorek vína, které si kupuješ, ochutnat jak bude chutnat tvoje maso na grillu a spoustu dalších lahůdek. I to nakupování je radost!


Zábava
Gent je opravdu městem studentů a tak je, co se kulturního, sportovního a společenského vyžití týče, opravdu na vysoké úrovni. Každý večer se ulice zaplní mladými lidmi a je problém najít volná místa v hospodě. Zatím jsem tedy nebyl v centru déle jak do 22:36, kdy mi jede poslední autobus domů - ano opravdu ta jejich mhd je dosti omezená. Bohužel právě mezi desátou a jedenáctou se vše rozjíždí a lidé se teprve začínají trousit do hospod. To vše by se ovšem mělo kompletně změnit příchodem na koleje, kdy konečně budu pánem svého času. Půjčím si kolo a na nějaký autobusy se můžu vyprdnout.
Každý víkend se v Gentu konají rozdílné akce - minulou sobotu tu byl sportovní den a na veškerých hlavních náměstích byly exhibice sportů a byla možnost si je vyzkoušet. Tento víkend je v sobotu festival "We Are Music" a v neděli se komplet celé město uzavře automobilům, protože je den kol. No prostě paráda.


Fotky ze sportovního dne ZDE!
+VIDEO




Příští příspěvek můžete očekávat již z koleje :)))

Prolog
Chtěl i nechtěl tomu osud a já jsem na vzdělávacím pobytu Erasmus. To co bylo tak jakoby mimo mě a myslel jsem si, že je to divný, se stalo skutečností a já se s Vámi mohu podělit o moje začátky půlročního pobývání v překrásném belgickém městě Gent. Mimochodem největším studentským městem v Belgii.

Příjezd(ta nudná povinná část)
Všechno začalo příletem do Brusselu a rychlým vystřízlivěním v podobě automatu na jízdenky, který prostě ty moje platební karty ne a ne přelouskat. Ráčil jsem se tedy zařadit mezi ostatní "hlupáky" formující frontu na párky...tedy pardon, na jízdenky do centra a na jakési hlavní vlakově/autobusové nádraží s šíleným názvem "Midi/Zuid". Následovalo vystřízlivění v podobě "blízkého setkání třetího druhu" - rozuměj belgickou náturou - čekání na autobus, jehož řidič si prostě řekl, že v neděli pracovat nehodlá a raději kolem nás projel, ani nemrkl. Půl hodinové vyhlížení autobusu se vyplatilo a já se mohl usadit na sedadlo v autobuse a odpočívat na skoro hodinové cestě do Brusselu. Po příjezdu na vlakově/autobusové nádraží mě opět přepadl schizofrenní pocit, že jsem zahnul kam jsem neměl a místo na nádraží jsem v obchodním centru. Neválet se všude zavazadla důvěřivých cestujících (vybavily se mi "zážitky" z Penn Station v NY), tak bych ani nepoznal, že jsem na nádraží. Ukazatele mi nic neříkaly a já šel tedy rovnou za nosem s přáním nalezení prodejny lístků nebo minimálně mapy. Druhá volba byla ta správná a já po několika zahnutích doprava (ne opravdu jsem nechodil k mému překvapení dokola) narazil na mapu, která říkala, že jsem před 50m prošel kolem automatů na jízdenky. Tyto automaty ale opět ignorovali moje karty a já musel jít zase do fronty "hlupáků". K mému štěstí byly tikety hned vedle nástupiště 15., odkud jel vlak naar Gent. Přišlo mi to až ironické, ale ten vlak, stejně jako autobus předtím, odmítal přijet a já musel čekat na další. No to už mě urgovala paní domácí, kde jsem a že na mě čeká na nádraží. Naskočil jsem na první vlak směr Gent a mohl se těšit pohledem na rozestavěné/rozbourané/nedodělané nádraží v Gentu - Sint Pieters Gent.

První dojem z Gentu aneb kolo sem, kolo tam...zima a ikea je tu všude
Ano je tomu tak jak čteš v nadpisu. Jestli se něčím může město Gent pyšnit, tak je to právě jeho podpora jízdy po dvou kolech jakéhokoli způsobu. Město je doslova protkáno sítí cyklostezek (po kterých mohou jezdit i malé motorky) a kolo tu má přednost před autem stejně jako chodec před autem u nás. Prostě jsou ekologicky zaměření a jako jejich hlavní dopravní prostředek je bráno právě kolo. Mohu se o tom přesvědčit dennodenně při CHŮZI na autobus, kdy na pětisetmetrovém úseku chodníku jsem jediný kdo jde pěšky. Ani po týdnu jsem na tom chodníku nepotkal nikoho jako já - tudíž člověka, který by šel pěšky.

Druhým dojmem, který mě hned zarazil je počasí. Na to, že bylo 28.8., tak teploměr se tu nepřehoupl přes 15°C. To jsou mi ty patery kraťasy, co mám v kufru, k ničemu. No pěkný skok to je.

Posledním dojmem je ten, že švédský nábytkář ikea vládne Belgii, minimálně tedy Gentu. Je to právě ta ikea, kde před čtvrt rokem vybuchly dvě "nálože" - chce se mi spíš říct petardy. Není cesty autobusem, aby někdo nejel s věšákem, skříní, botníkem, obrazem z obchodu s "moderním" nábytkem ikea. Už mi leze krkem, jak zařízení v mém pokoji je komplet z ikea. Dokonce i ty neskutečně tupé nože, co jsou v kuchyni, jsou z ikea. Postel, matrace, přikrývky, polštář, stolek, stůl, židle, lampa, poličky, zrcadlo, koš na prádlo, atd atd...vše toto je v mém pokoji z ikea! Viva ikea, kde bych bez tebe v tom Gentu bydlel! No doufám, že na koleji to bude lepší.
První dojmy z centra Gentu
Dojmy z města samotného jsou ve směs pozitivní a musím uznat, že město se "povedlo". Historie číší na každém kroku, ať už přecházíte vodní kanál, jdete kolem uzavřené vyhlášené restaurace, starého kina, budovy školy, středověkých katedrál a kostelů...prostě všude. Je to nádherné město, kde se v různých zákoutích nacházejí parky, parčíky, trávníky a nikde nečíhá policajt s plácačkou. Celé město je přizpůsobené studentům a tak jsou všude jídelny s levnými, ale i drahými pokrmy. Vynikající místo pro studenta, který si vždy najde místo pro bytí a odpočinek. Další dojmem je, že jsou všichni přátelští a nikdo nikam nepospíchá - tedy krom toho, že tu lidi na kolech jezdí jak blázni bez zábran a často je radši lepší se při přecházení silnice dívat po kolech, než po autech.


Epilog

No tak to by bylo pro začátek asi všechno, příště pokračování snad i nějaké fotky.


Stay tuned...